top of page

Bi gu shi qi - aneb co jedí poustevníci

Aktualizováno: 18. 2. 2021

(Vyšlo v časopisu Nový Fénix č. 10, rok 2019)


Vždy mě fascinovaly příběhy poustevníků, jakými byli Bodhidharma, Milarepa, nebo na našem území sv. Ivan, též zvaný svatý Jan, který žil v 9. století 42 let v jeskyni ve Svatém Janu pod Skalou.


Při cestování po Ladakhu na severu Indie, který je znám také jako Malý Tibet, jsem si mnohokrát všiml meditačních jeskyní, které jsou často na nedostupných místech ve skalních stěnách zdejších hor. Mniši zde tráví své retreaty, praxe v odloučení, po dobu tří let, jak je to ukázáno třeba ve filmu Samsára, který se zde točil. V nejstarším chrámu oblasti, Lamayuru, kde pobýval i Mahásidha Náropa, jsem se ptal mnicha, zda jsou i zde v chrámu nějací mniši, kteří absolvovali takovýto tříletý pobyt o samotě v jeskyni a on mi nevzrušeně odpověděl, že ano, několik, ale teď jsou všichni mimo klášter a pomáhají se sklizní. To mě zamrzelo, protože bych si opravdu rád popovídal s někým, kdo zvládl tak dlouhou intenzivní meditační praxi a pobyt o samotě. Co člověka motivuje k takovému kroku? Přinesla tato praxe očekávané výsledky? A jaké? A jak to lze vůbec zvládnout? Rojí se mi v hlavě otázky… Ono to možná vypadá romanticky, meditovat v jeskyni a nestarat se o okolní svět, ale teprve, když si to člověk zkusí na vlastní kůži, tak zjistí, že tady končí legrace. V jedné z meditačních jeskyní v Urgyen Dzong, na posvátném místě, kde údajně meditoval i Padmasambhava, který v 8. století přinesl buddhismus do Tibetu, jsem měl možnost chvíli meditovat a strávit noc. Při tom člověka nutně napadá, že jeskyně je opravdu stísněná, nejbližší voda teče pár set metrů daleko a mimo letní měsíce tu musí být krutá zima.

V jeskyni strávil 9 let meditací také výše již zmíněný Bódhidharma, v Číně známý jako Damo (Tamo). Bódhidharma, první patriarcha čchanového (zenového) buddhismu, přišel v šestém století do Číny z Indie a usadil se v jeskyni nedaleko chrámu Shaolin. Když vyšlapete spoustu schodů, které dnes k Bódhidharmově jeskyni vedou, tak asi ve dvou třetinách hory dojdete k malé jeskyni, v níž je nevelká socha Dama. V jeskyni je i v horkém létě chládek, ale ani zde nenajdete zdroj vody a nevyhnutelně vás přepadnou myšlenky, co zde Damo pil, jedl, a jak zde vydržel tak dlouho o samotě praktikovat. Takovéto praxi o samotě se v Číně říká bi gu an (pi ku an).

Jednu z odpovědí na výše vznesené otázky nabízí speciální praktika školy Zhong Yuan Qigong (zkráceně ZY Qigong), starobylé školy qigongu, jejíž historie je také spjata s centrální oblastí Číny a chrámem Shaolin. V ZY Qigong totiž existuje cvik, či technika, nazývaná bi gu shi qi (piku š´čchi), která umožňuje být i dlouhý čas bez pevné potravy a někdy dokonce i bez vody nebo s jejím minimálním množstvím. Asi nejzajímavější byla už moje první zkušenost s tímto cvikem, na retreatu s Mistrem Xu Mingtang v Shaolinu v roce 2009. Jel jsem na retreat s vědomím, že stravování bude možné jen asi první týden pobytu. Ale protože jsem význam cviku bi gu shi qi ještě úplně nechápal, tak jsem ho prakticky vůbec netrénoval a doufal, že to nějak dopadne a týden nebo dva bez jídla zvládnu. O to větší bylo moje překvapení, když jsem po několika dnech bez jídla zjistil, že nemám hlad, ani žádné chutě a jídlo mi vlastně nic neříká. Ve skutečnosti mi období bez stravy úplně vyhovovalo, protože exotické jídlo a vedro po příjezdu u mě vyvolaly typické cestovatelské střevní potíže. Nejedl jsem, jen pil vodu a normálně jsem fungoval – vstával asi v půl páté na rozcvičku a šel spát před půlnocí. Problém nebyl ani výšlap do okolních kopců pohoří Songshan, kdy cesta nahoru trvala pět hodin a dolů čtyři. Došlo to až tak daleko, že jsem začal být zmatený z toho, proč jsem do té doby vůbec jedl, když je to zřejmě zbytečné. Po deseti dnech jsem si ale všiml, že moje mysl začíná být trochu neklidná, a tak jsem začal bez jakéhokoli přechodného období normálně jíst a mysl se opět utišila. Následující rok jsem si stav bi gu protáhl o pět dní a vlastně největší problém byl proces ukončit, když tělo ještě chtělo být v klidu a bez jídla, zatímco já chtěl v Číně tentokrát taky něco zajímavého ochutnat.


Praxi v odloučení bez přijímání potravy bi gu an, lze samozřejmě praktikovat i u nás doma. Již několikrát jsem absolvovat pobyt na mém oblíbeném místě v Jizerských horách, kde jsem pil pouze vodu z potoka a praktikoval qigong. Naposledy jsem takto v Jizerkách pobýval letos začátkem léta, kdy po vlně veder teploty na některých místech v noci klesly i pod bod mrazu. Skoro celé dva týdny mi propršely a počasí mi tak opět trochu zvedlo laťku. A k čemu že to je vůbec dobré? Bi gu shi qi se praktikuje z vícero důvodů. Dochází při něm k vyčištění zažívacího traktu a celého těla a tím i ke zlepšení zdraví, někdy i od vážnějších potíží. Slouží také ke zlepšení energetického systému a celkovému omlazení organizmu. Číňané mluví o tzv. „návratu do dětství“. Tělesná hmotnost se při správném cvičení sníží na optimum – po dlouhé době praktikování již dále neklesá. Mysl se utiší a současně zjemní a zbystří, což usnadňuje meditaci a cvičení qigongu. Díky bi gu shi qi je tedy snazší dosáhnout hlubších stavů vědomí. V neposlední řadě bi gu shi qi umožňuje cvičit dlouho na klidném místě bez lidí, a přitom nemít hlad.

Letos pro mě bylo ale asi nejzajímavější pozorování změn v mém vnímání. Asi tři dny po zahájení cvičení v lese se výrazně změnily moje smysly, zejména sluch a vnímal jsem věci, které normálně vnímat nelze. Naopak, když jsem po asi dvou týdnech znovu začal jíst, tak jsem si hned druhý den po probuzení uvědomil, že vjemy, které ke mně přicházely v době procesu bi gu, jsou náhle velmi slabé, nebo jsou už mimo můj dosah.


Ani ti, kdo nejsou příznivci poustevnického života však nemusejí být ochuzeni o zkušenost s bi gu shi qi a jeho účinky. Lze jej nepozorovaně praktikovat i doma nebo v práci a cvičení této techniky ani nemusí být nutně spojeno s úplným půstem. Je možné jej cvičit v době spánku a přes den pak jen sledovat, zda se objeví pocit hladu a pokud ano, tak se klidně najíst. Pokud hlad nepřijde, není třeba se nutit do jídla. Tímto způsobem je také možné upravit svou hmotnost a zlepšit zdraví. Každý, kdo se naučil techniku bi gu shi qi si tedy může najít způsob, jak cvičení začlenit do svého běžného života a mít z něj užitek i bez odcházení do samoty v horách. A pokud přece jen někdy zatoužíte po delším oddychu za tichého zpěvu lesa a šumění potoka, budete vědět, jak na to. Vždyť už Konfucius řekl: „Nejprostší strava a k pití voda, ruka pod hlavou místo polštáře - i tak je možno být šťasten.“

227 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page